Lékaři poprvé v Čechách napojili pacientku na umělou plíci 

Za ojedinělou metodou vyřazení plic z oběhu a využitím umělé mimotělní plíce stojí tým lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vůbec první český bypass obcházející plíce umožní pětatřicetileté pacientce s těžkou plicní hypertenzí transplantaci plic. Podobná operace se dosud uskutečnila jen na pěti pracovištích po celém světě. U unikátního výkonu v Praze asistovali i zahraniční profesoři. 

Obrázky / Za ojedinělou metodou vyřazení plic z oběhu a využitím umělé mimotělní plíce stojí tým lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Teprve pětatřicetiletá pacientka trpí těžkou plicní hypertenzí a do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze byla přijata s masivním chrlením krve z plic a selháváním srdce. Lékaři ji ze závažného stavu zachránili zavedením mimotělní membránové oxygenace, tzv. ECMO, a postupně ji stabilizovali. „Snažili jsme se několikrát ECMO podporu ukončit a připravit pacientku na transplantaci plic, bohužel se to však nepodařilo. Její stav byl tak těžký a závažný, že byla transplantace neuskutečnitelná. Nakonec jsme se rozhodli zvolit unikátní metodu, která se za posledních deset let provedla na světě jen asi u dvaceti pacientů na pěti pracovištích. V Čechách pak úplně poprvé,“ popsal doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC, vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK, a dodal: „Pacientce jsme implantovali unikátní bypass, který obchází její plíce. Umožnili jsme jí žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku, aby její tělo mělo určitý čas se zotavit a připravit na budoucí transplantaci plic, která je její jedinou perspektivou.“ 

Metoda podle lékařů nahrazuje relativně jednoduchým a zároveň geniálním způsobem funkci plic, a to i na relativně dlouhou dobu. Odlišuje se tak od jiných podobně využívaných přístrojů. Případ české pacientky konzultovali lékaři z VFN také s odborníky z německého Regensburgu, dva z nich se dokonce samotné operace účastnili. „Princip operace spočívá ve vytvoření obchvatu mezi hlavní plicní tepnou, která vede krev ze srdce do plic, a levou síní, kam za normálních okolností přitéká okysličená krev z plic. Obchvat tedy vede mimo tělo a plíce, a je do něj vložen přístroj, který okysličuje krev a současně ji zbavuje kysličníku uhličitého. Nahrazuje tak zkrátka plíce,“ vysvětlil princip operace prof. MUDr. Jaroslav Lindner, CSc., přednosta II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK, který s německým kolegou mladou ženu operoval. Mimotělní umělá plíce navíc umožňuje pacientce pohyb. Tím se zlepšuje funkce pravé srdeční komory i celého organizmu a kvalitnější je i výživa. Žena je tak lépe připravena na samotnou transplantaci a má větší šanci na její úspěšný průběh. 

Obrázky / VFN plíce

VFN využívá mimotělní podporu srdce nebo plic až u 80 pacientů ročně

Program mechanických srdečních podpor zahájila pražská Všeobecná fakultní nemocnice v roce 2007 právě stáží lékařů VFN v Regensburgu. Následně se zde rozvinul svébytný program využívající pro podporu selhávající oběhu a plic, především tzv. mimotělní/extrakorporální membránovou oxygenaci (ECMO). „V posledních letech ošetříme touto metodou padesát až osmdesát pacientů ročně. Doposud naším programem prošlo necelých čtyři sta nemocných v nejkritičtějších stavech selhání srdce, plic nebo obojího dohromady. Často se jedná o pacienty, kteří do té doby neměli žádnou závažnou nemoc a prodělají akutně těžkou chřipku či akutní infarkt myokardu se selháním srdce,“ přiblížil program doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., koordinátor programu mechanických podpor VFN s tím, že většina pacientů, kteří přežijí toto kritické onemocnění, se vrací do plnohodnotného života. Kardioprogram patří mezi absolutní priority VFN. Během poslední doby se zvýšila jak dostupnost péče, tak samotné investice do této oblasti zdravotní péče. „Loni jsme se zdravotními pojišťovnami dohodli na navýšení objemu péče pro naše pacienty až o třetinu, čímž výrazně vzrostla dostupnost specializované péče. Otevřeli jsme novou unikátní ambulanci srdečního selhání a rekonstrukcí prošly ambulantní prostory kardiologie v hlavním areálu. Navíc se nám podařilo pořídit špičkové přístroje, jako jsou například echokardiograf nejvyšší třídy na kardiologii nebo operační rentgen na kardiochirurgii. V plánu je letos ještě nová angiolinka. Celkové investice do kardiocentra se za loňský a letošní rok pohybují okolo padesáti milionů korun,“ uvedl ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA. 

Zavedení umělé mimotělní plíce otevírá nové možnosti medicíny

Plíce mladé pacientky a matky dvouletého dítěte jsou nyní těžkou plicní hypertenzí natolik poškozeny, že se jimi krev neprotlačí. Bez podpory mimotělního oběhu by již nežila. S novou metodou má ale šanci na transplantaci a další život. „Nová unikátní metoda výrazně prodlužuje dobu čekání na transplantaci plic kriticky nemocných, kteří se dostali do tak vážného stavu, že potřebují podporu mimotělního oběhu v době, kdy jsou ještě na čekací listině. Dosavadní metody limitují dobu čekání maximálně na týdny, než se objeví komplikace, které znemožní provedení transplantace. Díky této nové metodě ale může pacient i v takto kritickém stavu podstatně déle rehabilitovat, chodit po oddělení, a rovněž dochází k rekondici jeho postiženého srdce,“ uzavřel prof. MUDr. Robert Lischke, PhD, přednosta III. Chirurgické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol, jehož tým bude v případě nalezení vhodného dárce ženě plíce transplantovat. 

Za ojedinělou metodou vyřazení plic z oběhu a využitím umělé mimotělní plíce stojí tým lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Za ojedinělou metodou vyřazení plic z oběhu a využitím umělé mimotělní plíce stojí tým lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

 

 

reklama


reklamy / Banner Aleš Povondra

reklama

 

 

 

 


Label

Label